Ovce Jacob

Naposledy upraveno: 16. 6. 2012
Autor článku: Pavlína Štyndlová

Farma chová nevelké stádo v Čechách málo rozšířeného čtyř i více rohého plemene Jacob. Jsou to velmi vzhledné, impozantní, strakaté ovce. Hlavně berani se svými rohy vypadají velmi majestátně. Pro svoji zvídavou mírnou povahu si nás toto ojedinělé plemeno velmi získalo.

Plemeno pochází pravděpodobně z oblasti dnešní Sýrie, kde bylo chováno již před 3000 roky. Do Evropy – Anglie se dovezlo před několika staletími a chová se tam dodnes. Postupně se rozšířilo do mnoha zemí světa, včetně Ameriky a Kanady. Předností plemene je dobrá užitkovost, zdravotní stav a přizpůsobivost k nepříznivým klimatickým podmínkám. Plemenným znakem je vícerohost, výskyt čtyř až šesti četných srpovitých rohů u obou pohlaví a tmavě hnědé až šedočerné skvrny téměř po celém těle. Průměrná délka života je 13 – 15 let.

První ovce se do ČR dovezly ve druhé polovině devadesátých let minulého století. Patří ke skupině zájmových plemen.

Ovce plemene Jacob

Říše: (Animalia) živočichové
Kmen: (Chordata) strunatci
Třída: (Mammalia) savci
Řád: (Artiodactyla) sudokopytníci
Podřád: (Ruminantia) přežvýkavci
Čeleď: (Bovidae) turovití
Podčeleď: (Caprinae) kozy a ovce
Rod: (Ovis) ovce

PLEMENNÝ STANDARD

Rámec a stavba těla

Rámec je střední, středně dlouhé kompaktní,podsadité tělesné stavby. Krk střední délky, dobře osvalený,plemeno se vyznačuje dobrou délkou a šířkou těla a prostorností hrudníku. Ovce Jacob má dobře vyvinutý hrudník, dobře stavěnou pánev, zajišťující zdraví, dlouhověkost a bezproblémové bahnění. Berani by měli mít samčí pohlavní výraz a dobré osvalení. Bahnice by měly mít samičí pohlavní výraz, ale měly by být též dobře osvalené a mít prostorný hrudník. Oboje pohlaví jsou mnohorohá, strakatá bílo-hnědá.

Hlava

Hlava by měla být dvou barevná strakatá, bílo-hnědá, bez vrásek, bez obrostu vlnou, dobře pokrytá jemnou bílou či hnědou srstí, s předělem od ovlněného krku v oblasti pučnic, nebo těsně pod nimi. Hlava je poměrně krátká a trojúhelníkovitého tvaru Zásadně rohatá. Mezi široko nasazenýma očima vystupuje výrazná čelní kost. Čelo je široké a prostorné. Bílá lysina uprostřed hlavy a černé skvrny na obou stranách obličeje jsou typickými znaky plemene. Nosní partie by měla být středně dlouhá a rovná. Čelisti jsou široko nasazené, pravidelně utvářené bez vad skusu. Uši jsou středně dlouhé a svislé, natočené do stran podél spodních rohů. Oči by měly být jasné, středně hnědé až jantarové a neměly by být vyboulené. Pěkná hlava ovce Jacob působí mohutně a impozantně, zvýrazňuje i další části těla.

Rohy

Plemenným znakem je vícerohost, výskyt čtyř až šesti četných srpovitých rohů u obou pohlaví. Rohy čelní jsou mohutné silné v dospělosti mohou u beranů dosahovat až 70 cm,většinou srpovitě dozadu zahnuté. Boční rohy jsou o něco slabší,kratší, většinou též srpovitě zahnuté směrem k zemi. Jsou přípustní jedinci v obou pohlavích pouze se dvěma čelními pučnicemi, pokud z nich mají standartě silné dobře tvarované rohy,nebo se čtyřmi, kdy boční rohy jsou narostlé pouze do velikosti „knoflíků“.Samice mají rohy slabší a kratší, čelní v průměru kolem 20 -30 cm.

Krk a plece

Krk by měl být u bahnic střední délky, dobře osvalený, u beranů kratší, výrazněji osvalený. Plece jsou středně dlouhé, strmější a dobře osvalené. Hladce přechází z pevného krku na prostorný hrudník.

Hrudník

Hrudník je válcovitý, hluboký, široký a dostatečně prostorný. Jeho rozměry by se neměly směrem k poslednímu žebru zužovat. Kapacita hrudníku dává možnost pojmout velké množství objemného pastevního porostu a současně nést v březí děloze jedno až dvě, někdy i více jehňat. Prostorný hrudník jednoznačně přispívá ke zdraví a dlouhověkosti zvířete. Kohoutek je nevýrazný.

Hřbet, bedra a záď

Hřbet má být rovný a poměrně dlouhý, široký a od začátku krku až k ocasu, dobře osvalený. Žebra by měla být široká a dobře ohraničující hluboký prostor břišní dutiny. Bedra by měla být široká, dlouhá a hluboká. Záď je mírně skloněná, v sedacích hrbolech široká a přiměřeně osvalená.

Pánev a kýta

Pánev by měla být široká. Ideálně by se šířka pánve měla rovnat minimálně jedné třetině výšky bahnice. Šířka pánve napomáhá bezproblémovému bahnění. Kořen ocasu by měl být široký a pevný, ocas je přirozeně dlouhý, délky asi 2/3 výšky těla. Kýty jsou dobře osvalené a oblé, plynule přecházející z pánve.

Končetiny a paznehty

Končetiny by měly být rovné, široce postavené a silné u pánevních končetin náznak na kravský postoj, paznehty ponejvíce černé nebo pruhované. Až po zápěstí a hlezno jsou bez obrůstu vlnou. Hrudní končetiny by měly směřovat svisle pod zvíře a ne do stran. Pevné silné a dobře utvářené spěnky by měly být krátké a měly by směřovat mírně šikmo dolů K paznehtům. Pazneht může být pigmentovaný ale i světlý, s kvalitní rohovinou. Ovce Jacob by se měli pohybovat dlouhým ladným krokem, pánevní končetiny by se měly pohybovat v širší dráze, než končetiny hrudní. Pouze korektní končetiny zajistí tomuto plemeni dobrou pohyblivost, zdraví a přispějí k atraktivitě zvířete. Správný a pevný pazneht zajistí odolnost k infekčním příčinám kulhání.

Vlna, kůže a břicho

Vlna by měla být hustá, strakaté bílé a tmavě hnědé barvy, bez tmavého vlákna. Kůže je pevná pod světlou vlnou světlá,pod hnědou vlnou pigmentovaná. Jehňata se rodí již strakatá bilo – hnědá. U dospělých zvířat zůstává málo obrostlá vlnou hlava a spodní část končetin, po zápěstí a po zanártí. Vlna je polohrubovlnná, pružná, pololesklá bez výskytu polopesíků a pesíků, sortiment BC – CD (27-35 µm). Je přirozené délky 8 až 10 cm. Velmi dobře spřádatelná. Břicho by mělo být dobře a souvisle pokryté vlnou horší kvality. Ovlnění končetin nemá zasahovat pod zápěstí a hlezno a na hlavě pod čelo. Žuchvy (tváře) mohou být z části též porostlé krátkou vlnou. Ostře výrazné přechody kontrastu bílé a tmavohnědé vlny ve skvrnách po celém těle zvýrazňují krásu tohoto plemene.

Pohlavní výraz, reprodukční aparát a vemeno

Pohlavní výraz výrazně vyjadřuje pohlavní dimorfismus. Obvod šourku u ročních beranů má činit minimálně 35 centimetrů. Varlata beranů by měla být porostlá krátkou vlnou, souměrná s dobře vyjádřenými nadvarlaty. Bahnice mají lehké porody, silný mateřský instinkt a jsou mléčné. Běžně se rodí jedno až dvě jehňata. Živá hmotnost bahnic 50-60 kg, beranů 70-90 kg. Laktující bahnice by měly mít dobře vyvinutá vemena, polovejčitého tvaru nasedajícího na břišní dutinu, se dvěma struky střední délky (4 až 6 cm) a umístěním strukového kanálku na vrcholu struku. Nežádoucí je výskyt pastruků, zejména laktujících. Pánve bahnic musí být dostatečně prostorné, aby umožnily bezproblémový porod. Pochvy mají mít odpovídající tvar a velikost, bez morfologických změn. Dobře utvářený pohlavní aparát je u ovcí i beranů velmi důležitý.

Konstituce a kondice

Jehnice lze zapouštět ve 12-14 měsících věku o minimální hmotnosti 40 kg. Žádaná je konstituce pevná a kondice chovná.

Tělesné rozměry

Živá hmotnost bahnic 50-60 kg, beranů 70-90 kg. Výška v kohoutku je u samce 75 – 80 cm, u samice 70 – 75 cm.

Užitkovost

Plodnost na obahněnou ovci je 160-170 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku je 28-33 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 250-300 g, roční stříž potní vlny bahnic 3,5-4,0 kg, beranů 4,5-5,5 kg, délka vlny 8-10 cm, výtěžnost vlny 55-60%

Vyřazující vady

  • Malá varlata
  • Kryptorchismus
  • Jednobarevnost
  • Výrazně klabonosá, nebo bezrohá hlava
  • Nestandardně zakřivené rohy s nebezpečím zarůstat do leb
  • Různé vady končetin
  • Ploché, malé nebo extrémně měkké spěnky
  • Předkus přesahující 1 cm, podkus přesahující 0,5 cm
  • Tříselná kýla
  • Vady víček (ektropium, entropium)
  • Příliš velké nebo špatně posazené nebo formované struky, pastruky
  • Visící vemena a vemena s velmi nízkou laktací
  • Vnější morfologické vady pochvy
  • Hermafroditismus (zvíře má současně samčí i samičí pohlavní orgány)
  • Vyhřezávající pochva nebo konečník