Seriál o Kozodojských koních – Emír

Naposledy upraveno: 22. 2. 2019
Autor článku: Pavlína Štyndlová

Emír

Plemeno Shagya arab, bělouš, do 14 let hřebec, v roce 2014 věk 24 let.
Narodil se někde v Olomouci. Jeho oba prarodiče jsou z Egypta, rodiče pravděpodobně importováni. Žil u pána, který s ním vystupoval ve westernových show na východě republiky. Ten se nakonec odstěhoval do Prahy a Emíra nechal ustájeného u Ostravy. Platil ustájení, ale dlouho ho neviděl, nejezdil za ním. Pak se rozhodl Emíra prodat. Z původní ceny sešlo vzhledem k jeho dost špatnému zdravotnímu stavu. Nová majitelka se rozhodla zariskovat dlouhý převoz přes republiku do Horního Slavkova na Sokolovsku. Emír měl silnou vitalitu, zvládl převoz i léčbu a brzy se uzdravil. Začal však na něm jezdil western jeden mladý kluk ze Sokolova stylem ještě ani nesedím na koni a už tryskám. Na štěstí pro Emíra to bylo jen chvíli. Majitelka mladého muže vyhodila, když zjistila, že se Emír nemohl 3 dny zvednout na nohy…
O Emíra začala pečovat mladá dívka, žákyně ZŠ ze Slavkova, jeho současná mnoholetá majitelka. Emír se postupně uklidňoval, důvěřoval jí. Skoro rok trvalo než se na něm dalo bezpečně jezdit, kdy netryskal hned po zasunutí nohou do třmenů.  Ve Slavkově byl celkově asi 4 roky. Žil se dvěma shagya arabskými klisnami a  stal se postupně otcem šesti hříbat. Možná jsou jeho potomci i na Ostravsku, ale to nevíme. Mladá dívka (budoucí majitelka) začala studovat Střední zemědělskou školu, odkoupila Emíra a přestěhovala ho k nám na Kozodoj. Zde jsme jej v jeho 14 letech nechali vykastrovat. Emír se tak mohl zařadit do stáda.
Na první kontakt bývá Emír těžko přístupný kůň. Rád mimikou vyjadřuje výhrůžky se sklopenými uši, ale uvnitř je čistý, se srdcem na dlani, ochotný spolupracovat. Čistá duše schovávající se za masku šklebivce. Díky minulosti neměl a nemá rád cizí chlapy. Pouští na ně hrůzostrašné obličeje. Přesto pod slupkou zastrašování je veliký dobrák a poctivec. Je výrazná osobnost. Svou majitelku má velmi rád, je to takový její velký bílý stín, ve volnosti jí následující a šťastný za každou společnou chvíli. Z energického vznešeného araba se během let stal postupně kůň důchodce. Více rozvážnější, často náladový a částečně nahluchlý, řekla bych, že i stařecky zapomnětlivý. Přesto hodně jeho arabské vznešenosti si nese sebou dál. Je to pan kůň. Ani se nám nechce věřit, jak rychle čas utekl a kolik dětí s ním vyrostlo z dětství do dospělosti. Kolik dobrého je naučil.
Jako každý starý kůň má svá zdravotní omezení. Mnoho let artrózu v zadních nohách, převážně jedné. Je však stabilizovaná a nedělá mu velké obtíže. Hůře je na tom chrup. Zadní stoličky se mu viklají, některé již vypadly. Špatně se mu rozmělňuje seno a tak dostává několikrát denně namočenou vlákninu se směsí pro staré koně, dostatkem minerálů, vitamínů a olejů. Díky tomu je Emír v rozumné kondici a spokojeně si ještě užívá svých dnů.
Přejeme si, aby to tak  bylo ještě dlouho.